KAŠEL – co s ním?

Kašel je vlastně obrana těla proti neprůchodnosti dýchacích cest. Vzniká nejčastěji mechanickým nebo chemickým podrážděním. Prudkým výdechem se z dýchacích cest odstraní hlen nebo cizí tělíska. Kašel je důležitým příznakem akutních nebo chronických onemocnění dýchacího ústrojí.

Pro léčbu je rozhodující charakteristika kašle – jeho délka, intenzita, frekvence, bez nebo s tvorbou hlenu. Podle toho rozlišujeme kašel akutní, subaktuní nebo chronický a dále suchý dráždivý nebo vlhký, tzv. produktivní.

Akutní kašel vznikne např. při vdechnutí cizího tělíska nebo dráždivých látek, při akutní infekci středních a dolních dýchacích cest, při alergiích. Nejčastěji je projevem virového onemocnění spolu s vodnatou rýmou a pocitem ucpání nosu.

Subakutní kašel přetrvává často i po přeléčení infekce.

O chronický kašel se jedná tehdy, trvá-li déle než 4–6 týdnů. Kromě chronické bronchitidy a alergií může být i nežádoucím účinkem některých léků a běžný je samozřejmě u kuřáků.

Suchý kašel je častý, vyvolává pocit celkové nevolnosti až zvracení, ruší spánek, způsobuje svalové a kosterní bolesti. Léčba tohoto druhu kašle spočívá v útlumu dráždění průdušek a je nutné podávat tzv. antitusika.

Při vlhkém kašli se v průduškách hromadí hlen a ztěžuje dýchání. Tento kašel se netlumí, ale naopak podporuje, aby se hlen odstraňoval. Nemocnému se podávají se léky, které zřeďují hlen a usnadňují jeho odkašlávání – mukolytika a expektorancia. Pokud bychom tento druh kašle tlumili, mohlo by dojít k vracení sekretu a až k rozvoji zánětu plic.

U každého druhu kašle lze pít bylinné čaje, nejlépe ve směsích. Výtažky z bylin jsou obsaženy i v sirupech, vhodných zejména pro děti.

Mgr. Janečková Alice